Víc nemůžu dát

Devítka

1:Pod kDůží strDmaj7ach a slepý nGoční tmou,
ještě mám v kH7apsách vlhko z tvých dlEmaní,A 
v bDílejch krDmaj7ách tam někde nGad tebou vlaky se křEmíží
a na všech starejch cDestáchD+ sbírají se tHmouhy a sny
moře otevřGít, když už vC#íc nemůžu dDát.
2:Línej stín pochoval hvězdy snad,
jen tiše zvoní tvůj dech v těch závějích,
dobře vím: není kam utíkat, a navíc nechci,
a tak ti tiše šeptám aspoň tuhletu noc,
aspoň tuhletu chvíli, když už víc nemůžu dát.
R:KGolik mi zbývá pAohledů, než se do tmy HmotočíšH7,
hGad ráno ztuhlý dAo ledů svůj ráj si nEm(GevybírA)á,
a noci rychle ubývDá,D+ po zmrzlý trávě přHmichází novej dGen,
zůstal jsC#em tu tiše stDát ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:32.493+00:00
Výsledky hledání: